Kuřáctví mezi našimi žáky – výsledek dotazníkového šetření

Na jaře 2017 proběhlo v naší škole dotazníkové šetření mapující kouření tabákových cigaret mezi žáky II. stupně. Cílem bylo zjistit aktuální stav.

Všech 92 žáků II. stupně vyplnilo anonymní dotazník sestavený dle našich potřeb. Po vyhodnocení odpovědí zde uvádím některá zajímavá data.

Polovina dotazovaných žáků žije v nekuřáckých rodinách. Jestliže pochází žák z kuřácké rodiny, tak v 88 % případů není doma vystaven cigaretovému kouři. 5 žáků (12 % dětí kuřáků) však v zakouřeném prostředí pobývá.

69 žáků II. stupně (75 %) uvedlo, že ještě nikdy nekouřili a ani to neplánují. Ostatní kouřit zkusili, ale nechutnalo jim to. Možnost, že je (pravidelným) kuřákem, nevyznačil nikdo.

Kouřit tedy zkoušelo 23 žáků (25 % dotazovaných). Mezi nimi bylo 52 % chlapců a 48 % dívek, což potvrzuje celorepublikový (i celoevropský) trend, kdy již není velký rozdíl v přístupu ke kouření v závislosti na pohlaví (v 9. třídě dokonce dívky své spolužáky „trumfly“).

Pokud bychom sledovali věkové rozložení mezi experimentátory, tak je s rostoucím věkem patrná stoupající tendence. Ze všech kuřáků jich bylo 13 % v 6. třídě, po 9 % v 7. a 8. a celých 69 % v 9. třídě. Zde je však nutno poznamenat, že tato třída byla velmi početná (33 žáků) a tvořila více než třetinu „zkoumaného vzorku“. Mezi samotnými deváťáky ještě nezkoušelo kouřit 17 žáků (52 %). Svou první cigaretu získali žáci v 87 % od kamarádů, u ostatních figuroval někdo z rodiny (dědeček, maminka).

Součástí dotazníku byly i otázky zaměřené na povědomí žáků o rizikovosti kouření. Bez rozdílu věku vychrlila většina pestrou škálu zdravotních následků. Zajímavé bylo, že jako negativní rys kouření mnozí vnímají i vysokou cenu cigaret (můžeme se domnívat, že jim doma kouření rodičů nabourává rozpočet nebo je tento aspekt od častějšího kouření skutečně odrazuje). Dále však uvádějí, že kouření smrdí, obtěžuje a poškozuje ostatní a způsobuje závislost. Zdá se, že žáci jsou informováni dostatečně.

Dotazovala jsem se také, proč vůbec lidé kouří. A žáci mají mnoho představ. Podle nich lidé kouří, protože jim to chutná a zbavuje je to stresu a „deprese“. Také kvůli již vzniklé závislosti, pro uklidnění a odreagování se. Jako důležitý aspekt se opakovaně objevilo zvýšení sebevědomí a frajeřina, bodovala také nuda.

V průběhu školního roku se tedy ve škole nepohyboval žádný pravidelný kuřák, pouze příležitostní experimentátoři. Jak si zdůvodnit tak pozitivní výsledek? Vždyť v předchozích letech jsme kuřáky z řad žáků zaznamenávali pravidelně.

Možných vysvětlení je více a platit bude pravděpodobně od každého trochu. Pokles dětského kuřáctví je pozorován v posledních letech napříč celou Evropou. Potvrzuje jej i aktuální studie ESPAD (2015). Panuje domněnka, že látkové závislosti obecně jsou nahrazovány a vytlačovány závislostmi jinými – nelátkovými. Ať se jedná o sociální sítě, online hry, mobilní telefony atd. Není nad čím jásat – dopady těchto závislostí mohou být také závažné.

Pokles počtu kouřících žáků, tedy jejich praktické vymizení, přičítám i poklesu počtu žáků, kteří dojížděli z okolních obcí. Ve Štěchovicích se mohli cítit anonymněji než pár metrů od domova obklopeni sousedy.

Co z celého dotazníkového šetření vyplývá pro školu a rodiče? Žáci jsou poměrně dobře informováni, rizik jsou si vědomi. Pravděpodobnost, že začnou kouřit, významně stoupá po absolvování 8. ročníku. Svou první cigaretu vykouří se svými kamarády. Cigaretu mnozí vnímají jako zbraň proti stresu, špatným náladám, nudě a jako prostředek pro zvýšení sebevědomí. Měli bychom jim tedy poskytnout ve škole i doma jiné nástroje, jak s těmito stavy bojovat.

Ve škole budeme podobná šetření zaměřená na různé druhy rizikového chování a závislosti pravidelně organizovat, vyhodnocovat a na základě jejich výsledků jim přizpůsobíme náplň výuky, třídnických hodin i preventivních programů.