Probudili jsme se do husté mlhy. Rozcvička dnes byla velmi oblíbená aktivita, jmenovala se totiž Zrušená. Tak jsme vstávali až v osm hodin.
Dnešní den by se mohl jmenovat Den prasátek (a to rozhodně nejen kvůli tomu, že osobní hygiena v podobě sprchy tu moc nefrčí, přebíhání v chladnu mezi chatkou a sprchou není nic moc.) To první hlavní „PROČ“ nastalo při obědě. Když Zuzka přinesla foukačku a zvláštní terč (byly na něm cedulky s nápisem ruka, špachtle, špejle, nůž a spousta místa kolem), všichni se radovali. Foukačka nás moc baví. Ale …. Úkolem bylo fouknout šipku do terče a co jsme trefili, to se stalo naším „příborem“ na obědě. Kdo minul cedulku, jedl bez rukou, kdo minul terč, měl šátek na očích. Dva pokusy, které se sčítaly. Takže kombinace bez rukou a po slepu skutečně nastala. Následovalo zděšení, panika, někde i nespoutaná radost, ale když děti viděly, že i vedoucí budou obědvat většinou bez rukou a nepanikaří, stala se z oběda bezva akce. Tady následuje doporučení: pořiďte si igelitový ubrus, dětem se to opravdu moc líbilo.
Druhé hlavní „PROČ“ přišlo odpoledne. Ovocný dort, dva týmy, dvě kostky. Znalí už tuší, následovala čokoládová bomba. Tady byste své děti nepoznali. Probouzí se pravěké pudy, veškerá galantnost jde stranou.
Zbytek odpoledne už byl jako procházka bylinnou koupelí. Nízká lanová dráha, skládání rozstřihaného obrázku, uzel na provazu, kterého se všichni drží a týmové úkoly o pomoci, podpoře a spolupráci. Jen to trochu zkazil deštík, který se snášel z oblohy. Zpestření přinesla návštěva ministra švihlé chůze, který přijel dělat nábor na své ministerstvo.
Pozdní vložení bylo způsobeno nerovným bojem s wifi.